Jak tráví karanténu herci VČD?
Jak se Východočeské divadlo v Pardubicích srovnalo s časem koronaviru? Co se v něm děje v době karantény? Rozhodně nezahálí, ale intenzivně pracuje. Divákům, kteří se na své herce těší, od nich přinášíme alespoň malý pozdrav. Položili jsme jim jednu otázku: Jak jste strávili karanténu?
RADEK SMETANA – tiskový mluvčí VČD
Obvyklý čilý ruch na jevišti z důvodu vyhlášení nouzového stavu a s ním souvisejícím zákazem divadelních produkcí musel bohužel 10. března, v generálkovém týdnu před premiérou komedie Sherlock v nesnázích, ustat. Chod v divadelním zákulisí však koronavirová pandemie zcela nezastavila – řada oddělení přešla na údržbové práce, na které není během náročné sezóny čas, pracuje se v archivu, jenž se digitalizuje, ekonomický a administrativní úsek částečně využívá možnosti vzdáleného připojení ke svým pracovním počítačům při „home office“, herci se věnují domácí přípravě a v divadelním nahrávacím studiu načítají knihy pro školáky. Na webu a sociálních sítích divadla jsou průběžně uveřejňovány sestřihy inscenací, písně a jiné pořady z archivu VČD.
Rušněji než obvykle bylo v minulých týdnech v divadelní krejčovně, kde téměř měsíc jely šicí stroje na plné obrátky. Krejčové zde šily ochranné roušky pro městskou policii, onkologické a dětské oddělení Pardubické nemocnice, sociální služby, dopravní podnik, magistrát a samozřejmě i pro zaměstnance divadla. Celkem bylo z krejčovny distribuováno 5 101 roušek (dalších cca 500 ústenek dodaných magistrátem zde bylo kompletováno). Po Velikonocích se však již švadlenky vrátily ke své původní náplni práce – k výrobě a údržbě divadelních kostýmů.
Do tradičního provozu se postupně navracejí i ostatní oddělení – v dílnách se vyrábějí scény posledních titulů stávající sezóny (Tři veteráni a Pochyby), za přísných bezpečnostních opatření znovu funguje kancelář předprodeje vstupenek, počítá se také s brzkým zahájením zkoušení. Otevření divadla pro veřejnost nyní závisí už jen na přesném vyspecifikování podmínek hraní a počtu diváků.
JOSEF PEJCHAL – herec
V těchto zlomových časech se řeší mnoho životně důležitých a existenčních otázek, nejen ze světa kultury. Navzdory, a možná i díky tomu jsem hledal inspiraci, humor i poučení právě u knihy. Pokud nebudu počítat křížovky, které mám také rád, začetl jsem se do několika knih a na další se budu ještě těšit. Četl jsem například knihu Gottland od Mariusze Szczygiela, která mi umožnila laskavě kritický pohled na nás, na Čechy a naši nedávno dávnou moderní minulost. Také jsem se začetl do knihy rozhovorů oblíbeného kněze Zbigniewa Czendlika Postel, hospoda, kostel. A v hledáčku mám knihu Labyrint pohybu od Pavla Koláře. Vlastně vždy něco ke čtení k minulosti, současnosti i budoucnosti. A ještě závěrem "jednu na dobrou noc". Dětem doma právě čteme evergreen Děti z Bullerbynu od A. Lindgrenové. Snad brzy na viděnou
MARTINA SIKOROVÁ – herečka
Je zajímavé, že se mě na to ptáte zrovna z knihovny. Protože čtení je teď jedním z témat, kterým se věnuju. Asi ale jinému čtení, než si představíte. Pracuju na zlepšení mého čtení nahlas. Pro herečku je to logicky dost důležité a mně to ZATÍM nejde tak, jak si přeju. Takže se v době karantény snažím číst nahlas každý den. A snad se mi to zúročí třeba v pohádkách, které teď v divadle načítáme pro děti do mateřských školek, nebo taky na dabingu, na který docházím cca jednou týdně. Kromě těchto dvou činností ale momentálně nepracuju a nabírám chuť a sílu do dalšího tvoření.
PETRA JANEČKOVÁ – herečka
Situace je to opravdu zvláštní a zažíváme ji poprvé v životě. Doufám, že se brzy stane jen vzpomínkou. Divadlo a diváci nám chybí čím dál víc. Dnes jsem viděla záznam vystoupení jednoho klauna, bylo to kumštýřsky krásné, čistě provedené číslo a ohlasy diváků mě až rozesmutnily. Takže už abychom se mohli opět sejít!!! Čas se snažíme trávit aktivně: učíme se s dcerou, opakujeme si texty, učíme se nové, snažíme se sportovat, chodit na procházky a nezbláznit se z toho všeho:-) Natočili jsme za postavy z našich her aktuální a snad zábavné video a točíme audio pohádky pro děti. Moc všechny zdravíme a nebojte – společně to zvládneme. Zdraví vás Petra Janečková s rodinou.
Foto: archiv VČD, Jiří Sejkora, Miloš Fic