Jak může člověk složit jednu z nejslavnějších skladeb české hudby… když ji nikdy neslyšel?
Přesně to se stalo Bedřichu Smetanovi (1824–1884), jednomu z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů. Rodák z Litomyšle, autor cyklu symfonických básní Má vlast, totiž přišel v roce 1874 úplně o sluch.
A přesto právě tehdy vzniklo jedno z jeho nejslavnějších děl.
Smetanu provázely zdravotní problémy už od dětství. V jedenácti letech mu do obličeje explodovala láhev naplněná střelným prachem. Zranění si údajně omyl vodou z rybníka, což vedlo k vážným zánětům čelisti i spánkové kosti a zpomalilo růst jedné části jeho obličeje. Vzniklou asymetrii prý později zakrýval plnovousem.
Když v říjnu 1874 zcela ohluchl, byla to pro skladatele zdrcující zpráva. Dodnes není jisté, co bylo příčinou. Nejčastěji se uvádí progresivní paralýza způsobená syfilidou, ale mohlo jít i o pozdní následek jeho dětského úrazu.
Paradoxně právě v období úplného ticha vznikla Má vlast, včetně slavné Vltavy. Hudba, která dodnes dojímá posluchače po celém světě, zněla v té době už jen v Smetanově představivosti.
Skladatel navíc trpěl tinnitem – neustálým pískáním v uších. Tento vysoký tón se podle některých hudebních historiků občas objevuje i v jeho skladbách z období hluchoty.
Vedle Mé vlasti tehdy vznikla také další významná díla – například České tance, smyčcový kvartet Z mého života nebo opera Tajemství, uvedená roku 1878.
Chcete si Smetanovu hudbu připomenout?
Stačí se přihlásit do svého čtenářského účtu na našem webu a otevřít databázi Naxos Music Library, kde najdete například právě Vltavu i mnoho dalších skladeb českých i světových autorů.
A pokud vás Naxos nadchne, zastavte se v hudebním oddělení Krajské knihovny v Pardubicích. Rádi vám pomůžeme s instalací aplikace NML (Naxos Music Library) do telefonu. Hudbu z celé databáze můžete poslouchat kdykoli, kdekoli a zdarma v rámci členství v naší knihovně.
Zpět
